Zájem o dotace na kotle a zateplení roste. S vyřízením pomůžou i dodavatelé energií

O dotačním programu Nová zelená úsporám slyšelo 63 procent lidí, zatímco o kotlíkových dotacích o jeden procentní bod méně. Vyplynulo to z průzkumu mezi 2 tisíci respondenty, který si u výzkumné agentury IPSOS nechala zpracovat společnost E.ON Energie, a. s. „Pouze 9 procent lidí ale uvedlo, že některý z dotačních programů využilo. Nicméně 37 procent respondentů o dotacích uvažuje, což je o tři procentní body více než v roce 2015,“ dodává k výsledkům šetření Vladimír Vácha, tiskový mluvčí společnosti E.ON Energie, a. s. Co do oblíbenosti následovaly po kotlíkových dotacích program Dešťovka, pracovně označovaný jako Modrá úsporám, a Nová zelená úsporám zaměřená na zateplování domů.

• Fotovoltaika na domě krok za krokem: Pomůžou i dodavatelé energií
  

Více peněz na kotle a lepší podmínky

Díky kotlíkovým dotacím by mělo být v českých domácnostech vyměněno až 100 tisíc kotlů, které znečišťují ovzduší. Alespoň takové jsou odhady ministerstva životního prostředí, jež program zaštiťuje. „Druhou vlnu kotlíkových dotací spustíme do konce března,“ slibuje Richard Brabec, ministr životního prostředí. Od letošního roku však program nebude podporovat kotle výhradně na uhlí, bude možná pouze kombinace uhlí a biomasy.

Domácnosti navíc nebudou muset současně s výměnou kotle realizovat také takzvaná mikroenergetická opatření, což bylo podmínkou v předchozích výzvách. „To znamená, že až půl miliardy korun navíc půjde přímo do výměn kotlů, což také zásadně sníží administrativu pro občany. V této vlně také chceme zvýhodnit Moravskoslezský kraj, který dostane na výměnu téměř 900 milionů korun,“ dodává Richard Brabec. Ač je Moravskoslezský kraj v kotlíkových dotacích zvýhodňován, zmiňovaný průzkum ukázal, že o využití dotací uvažují především lidé ve Středočeském kraji a na Vysočině. Nejnižší zájem je naopak v Praze.

Kotlíkové dotace nebo program Nová zelená úsporám, který bude pokračovat nejméně do roku 2020, nejsou ale jedinými tituly, z nichž mohou lidé podporu získat. „Dotace na energeticky úsporné renovace nabízejí i evropské programy, například Integrovaný regionální operační program IROP, který ale bohužel příliš známý ani oblíbený není,“ konstatuje Jan Charvát, tiskový mluvčí aliance Šance pro budovy. Jak vyplynulo z již citovaného průzkumu, o dotačním programu IROP zatím slyšelo jen 5 procent respondentů, stejně jako o programu Panel 2013+, který podporuje renovace a úsporná opatření v panelových domech.

Administrativu vyřídí i dodavatelé energií

Především dotacím Nová zelená úsporám bylo v minulosti vytýkáno, že jsou administrativně příliš složité a že chybí odborníci, kteří by lidem se zpracováním žádostí pomohli. „Program Nová zelená úsporám před zhruba dvěma roky výrazně zjednodušil administrativu, což hodnotíme velmi pozitivně. Nyní apelujeme na to, aby se ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ještě více zaměřily na propagaci programu, což by zájem o dotace zvýšilo. V čem stát zaostává, jsou zmiňované evropské programy. IROP sice nějaké zjednodušení administrativy provedl, ale stále to nestačí. Program zdaleka není čerpán tak, jak by měl,“ dodává Jan Charvát.

Lidem s čerpáním dotací pomáhají různé instituce, poradny i odborníci na volné noze. Stále více se zapojují také dodavatelé energií. „Našim zákazníkům zajišťujeme vyřízení dotací na pořízení solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám. Zájemcům prověříme, zda podmínky pro získání příspěvku splňují a vše vyřídíme na klíč. Podobně postupujeme i v případě kotlíkových dotací, kde mohl žadatel v první vlně získat příspěvek až 127 500 korun,“ uzavírá Vladimír Vácha.